V BETTER LOVERS se sešlo hned několik výrazných osobností post hardcore scény. Jednak značná část zaniknuvších EVERY TIME I DIE, k tomu kytarista Will Putney (FIT FOR AN AUTOPSY) a především křikloun Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN). A že jim to spolu šlape, dokázali již na debutovém EP "God Made Me An Animal" (2023). Tam předvedli natlakovaný kus flákoty vycházející především z technicky pojatého post hardcoru. Přes drobná zjemnění směrem k metalcore jsme dostali divoký riffový masakr, ve kterém se mihla i ozvěna razantní kadence vzor PANTERA. Bylo jasné, že se zde na nějaké jasné hudební ukotvení hrát rozhodně nebude a náznaky stylových přesahů dávaly tušit, že na plnohodnotné desce je možno očekávat větší rozlet, pro který na rozsahem omezeném EP nebyl prostor. Ono to vzhledem na stylové základy má logiku, obzvláště při ambicích, které skupina dávala najevo. Držet se jen razantně uřvaného hardcore modelu by bylo trochu omezující.

A jak se ukazuje na skutečném plnohodnotném debutu "Highly Irresponsible", BETTER LOVERS si jsou vědomi limitů agresivní hardcore formy a tak se jejich kreace nedrží nijak zpátky, parta se nebojí přetrhat okovy a vsadit mezi své útočné výpady i něco klidnějších a melodičtějších prvků, nebo dokonce usadit část skladeb zcela mimo základní rámec. Objevují se tak i paralely s EVERY TIME I DIE, skupinou, ze které přišli kytarista Jordan Buckley, basák Stephen Micciche a bicmen Clayton Holyoak. Takže je jasné, že se musíme bavit i o metalcore prvcích, které si sebou tito pánové pochopitelně přinesli. Ale současně je třeba zdůraznit, že nejde o žádné kýčovité metalcore pozlátko. Z pohrobků EVERY TIME I DIE vlastně právě BETTER LOVERS vychází jako ti dravější, razantnější, a troufnu si tvrdit i nejvýraznější, protože druhá skupina MANY EYES, kde vyřvává Keith Buckley, mě svým albem "The Light Age" nepřesvědčila. Snad i proto, že Keith svým hlasovým projevem často skupinu do podbízivého metalcore přímo tlačí. To Greg Puciato zde u BETTER LOVERS je jiná liga. V jeho genech je agresivní a vyhrocený projev a ozvěna chlapácké nekompromisnosti THE DILLINGER ESCAPE PLAN tak nenechá nikoho na pochybách, že tady se med kolem huby mazat nebude. A to platí i pro chvíle s melodickým zpěvem, které například ve skladbě "At All Times" nebo "A White Horse Covered In Blood" odkazují spíše než k metalcore k určité ztřeštěně hitové rockové alternativě a Puciato zde předvádí přímo hlasové orgie.

"Highly Irresponsible" je však albem vystavěným především na energických mathcore základech, kde rytmika hraje podstatnou roli. V tomto ohledu je možná až překvapivé jak dynamicky a variabilně to rytmická sekce EVERY TIME I DIE rozbalila a příjemný je i fakt, že basové linky nejsou zvukově utopené a naopak často hezky vyplouvají na povrch jako ve skladbě "Future Myopia". Základy jsou tedy pevné. Nad tím rozdováděná kytarová práce, která kromě hardcore razance dokáže vystřihnout i melodické linky, hvízdavá sóla nebo naopak přitvrdit až kamsi k deathcore brutalitě. K tomu má ostatně Will Putney ze svých domovských FIT FOR AN AUTOPSY blízko. A dokonce bych si troufl tvrdit, že technicky vybroušené kytarové kreace zastiňují vše, co pánové Buckley a Putney dříve předvedli. Skladby na "Highly Irresponsible" tak překypují kreativitou, hezky se vlní a třepotají jako fangle ve vichřici a jsou plné překvapivých zvratů. Dostáváme nekompromisně až punkově střiženou smršť "Your Misplaced Self", ale také volněji plynoucí kousky typu "Deliver Us From Life", kde drsná slupka praská a ven se prodírá lavina emocí připomínající atmosférou téměř grunge. Ukázkou bravurní riffařiny i kreativní mathcore progrese je skladba "Drowning In A Burning World", kde nekompromisně řezající kytary dokladují důvod mé chvály obou hlavních strunotepců.

A potřeba je pochválit Willa Putneye i za produkční práci, kdy se mu podařilo dát nahrávce náležitě průraznou a razantní zvukovou podobu pomocí naechovaných vokálů, rezonujících kytarových linek a díky hutně doznívajícím riffům dosáhnout síly a plnosti. Zvuk podtrhuje energii a živelnost a přitom nijak nedeformuje emotivnější pasáže a melodiím jako by dodával na důrazu. I to posiluje pocit, že BETTER LOVERS elegantně roztrhali metalcore okovy, takže z nich příliš nezbylo. A je možná až překvapivé, jak pánové z EVERY TIME I DIE dokážou v melodických polohách šikovně manévrovat mimo náznaky podbízivosti, ale hlavně jak suverénně si počínají ve chvílích organizovaného chaosu mathcore pasáží. Zde si troufnu tvrdit, že zafungoval živelný prvek jménem Greg Puciato a své kolegy prostě strhnul k opravdu parádnímu a výbušnému projevu, takže si mohu "Highly Irresponsible" vychutnávat jako jedno z nejlepších alb roku 2024.